Stavitelský rod Fortinů
¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨

Jeho zakladatelem v Čechách byl Michal

( * asi 1655, + 1754 Lhenice), rodilý Vlach, který se usadil ve Mšeci (Kornhaus). Byl příslušníkem stavitelské a zednické rodiny Fortinů, která od 2. pol. 17. stol. působila v Čechách. Její členové nejspíše náleželi k tzv. "komským mistrům", zručným barokním stavebníkům, přicházejícím do střední Evropy z oblasti mezi jezery Como a Lugano v severní Itálii. Je možné, že do Mšece se Michal Fortin nedostal náhodou, neboť již roku 1613 zde jakýsi stavitel Fortini provedl stavbu nového renesančního zámku (Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a Slezsku. Severní Čechy).

V záznamech církevní matriky ze Mšece, uložené ve Státním oblastním archivu v Praze pod sign. MšEC 1 (1676-1707) M13-4/1 a MšEC 2 (1708-1750) M13-4/2,

se vyskytuje velmi často Michal Fortin i jeho manželka Dorota Kotrlechtin z Podhradí na Hluboké (oddáni byli 27. ledna 1677, jedním ze svědků byl Mikuláš Spineta, bratr mšeckého dvorního stavitele Dominika Spinety), ať již u zápisů narození jejich vlastních dětí (Anna * 19. září 1677, Rozálie * 18. prosince 1678, František * 1. října 1680, Ondřej Prokop  * 23. července 1683, Marie Alžběta  * 2. července 1685, + Jan  Václav * 8. prosince 1687, Antonín František  * 9. října 1689, Joannes  * 8. října 1691, Hans * 19. dubna 1693), či v případech, kdy byli zapsáni jako svědci či kmotři u jiných.  V této matrice je doložen v několika zápisech (29. srpna 1683, 17. října 1692) jako svědek i jistý Bartoloměj Fortin, možná Michalův bratr, další z jeho bratrů Andreas Fortin asi zemřel záhy po příchodu do Mšece, byl zde pochován 26. listopadu 1677.

Mnohé záznamy jsou dobře čitelné, psané česky, později latinsky.

Michal Fortin bydlel v Srbči, ve Mšeci působil jako zednický mistr, v roce 1678 pracoval v Třeboni, roku 1696 vypracoval návrh mšecké fary, který se však vrchnosti příliš nezamlouval a byl přijat až po Maggiho úpravách (Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004).

V Státním oblastním archivu v Třeboni (kvatern 6/I, P.K. Světecký) je uložen tento genealogický zápis rodu Fortinů od schwarzenberského kronikáře P.K. Světeckého:

Transkripce (agentura ERRA, 1995):

Fortin nebo Fortini

Michal Fortin Mystr zedniczky przed dawnyma Cžiasy dostal se na

Kornhaus a tam se usadil, zustaly po niem jenž teprwa okolo 1754 w Lheni

czych Umžel, cztirži synowe Joannes Kněz ktery poslednie w Lheniczich

na Panstwi Nettoliczkym bil a tam taky nedawno Umržel

jakožto mnoho let fararž, druhy syn Ondžej ten miel dum w Kornhauze

282

dole k kržticzy ržikaji tam podle jmena jeho v Andresu, tržetj syn franz

bil Palirem zedniczkym a bau mistr v Krumlowie, a cstwrtej Michal, ten

zustal na domie otcze w Kornhause, tež dwie dcery czo wym jedna miela za

mužinka Balaska w Kornhauze, a jedna chroma Mandusska se newdawala,

otecz jich pržed psany Michal bil Wlach rozeny a dossel wieku sweho nedaleko

sto let to ukaže Matrika Lheniczka kdežto jest pochowan, od Francze jest

nekolik dieti kteryžto jesstie žiw jest w krumlowie, jeden je w Krumlowie

Palirem, jeden Kaplanem w Tabože, kde ostatni jsau newime od Ondze-

je neb Andresa z prwnj Manželky bil jedinky syn Johannes ktery sstu-

dirowal pak Pysaržem w Praze u Knižeczyho Sallicitatora potom Kan-

czelaržskym Pysaržem u Wrchniho Auržadu w Tržebonj od tud se dostal

do Wydnie do Knizeczy buchsaltorije, a nynj již nekolik let jest tam Cassi-

rem, od Mychala newym kolik dieti zustalo, jedinie wym o Ignaci-

usowi ktery na domie w Kornhauze jest, a ten ma sestru mau mislim

že ji Kačenka ržikaji, majili spalu jake dietj newim, Cassir ma

niekolik dietj, manželka jeho Johanka jest Cžochmonova mlynarže

dczera z Hluboky, osoba z myry dobre. Andreo otecz Cassira po

smrti prwnj manželky se oženil, a niekolik ditek w Kornhauze po

niem zustalo. Pržatele jejich we Wlassich Pissau se Fortini a jak jsem

jednau naslechl maji pochazeti od dobreho stawu neb ržadu. dne

16. Xbris 1746 sswagr muj Ignatius psanjm swym se podiekowal za

10 flr ktere jsem sestrže my z Podilu meho k Swatbie darowal.

Syn Michal je pravděpodobně totožný s hořickým městským stavitelem Heřmanem Michalem Fortinem ( * asi 1681  + 12. října 1750, I. Kořán, Dientzenhoferovy dopisy do Hořic, Umění XXXVII, 1989, s. 540 - 41).

Jeho syn Ignatius byl mistrem zednickým ve Mšeci, s manželkou Kateřinou (sestra P.K. Světeckého) měli několik dětí, mezi nimi Kateřinu (*6. července 1748) a Petronilu (* 19. června 1764).

Ignatius Fortin zemřel 6. března 1772 ve věku 48 let.

Další syn Ondřej byl knížecím stavitelem ve Mšeci. Podle Nového slovníku českosl. výtv. umělců (sestavil Dr. Prokop Toman 1947) "měl oddavky 15.9.1737 v Praze u sv. Valentina".

V Památkách archeologických, ročník 1917, díl XXIX, str. 204, v článku dr. Ant. Podlahy, nazvaném Materialie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách, je uvedeno: "Zázn. v m. býv. f. u sv. Valentina (nyní u sv. Františka) v Pr.: >1737 15. Sept. ... concessa facultate expressa Rdissimi officii et de cosensu Dnii Celsissimi principis de Schwartzenberg (titul.) per ven. Dnum Godefridum Heber curatum in Kornhaus ibidem copulati sunt: Andreas Fortin, aedilis, cum sponsa viduata Gezberin, parochiana mea, ambo subditi praef. dominii ...<

Jeho syn z prvního manželství s Rosinou, Joannes Caspar (Cassir), se narodil v květnu 1707 ve Mšeci.

Druhá manželka Ondřeje Fortina se jmenovala Kateřina, 6. ledna 1748 se jim narodila dcera Dorota.

Patrně nejvýznamnějším členem této stavitelské rodiny byl František Jakub,

žák vídeňského mistra Francesca Martinelliho a stavitel knížecího dvora v Českém Krumlově.

Oženil se dne 20. září 1711 ve Mšeci s pannou Terezií Dopitovou (* 1692 + 28. dubna 1738), jejíž náhrobní kámen, původně uložený na zrušeném českokrumlovském hřbitově u sv. Martina,  se dodnes zachoval v podlaze kostela sv. Víta v Českém Krumlově pod schodištěm k prelátské oratoři.

Ve Mšeci se jim 26. září 1712 také narodil syn František.

Profesní kariéra Františka Fortina začíná pravděpodobně v Praze, pracoval jako polír u Jana Baptisty Alliprandiho. V knize Milady Vilímkové Stavitelé paláců a chrámů [Praha, nakl. Vyšehrad 1986, str. 112] se o něm v odstavci o vzájemných vztazích mezi pražskými staviteli nachází tato zmínka: "To se stalo například v červnu roku 1711 Tomáši Haffeneckerovi a Janu Jiřímu Aichbauerovi, kteří - prý v podroušeném stavu - napadli políra Františka Fortiniho a tovaryše Urbana Grünwalda a Martina Hasse, kteří toho času pracovali u hraběte Coloreda (nepochybně na stavbě paláce na tržišti, později Schönbornského) a na ulici je "traktýrovali ranami a pohlavky". Jana Baptistu Alliprandiho, který se zřejmě svého políra i tovaryšů zastal, nazvali fušerem. Za tuto urážku je žaloval a byli odsouzeni k pokutě 20 zl. r."

Prvním zjistitelným dílem Františka Fortina je řada 20 poutních kapliček při cestě z Prahy k františkánskému klášteru Sancta Sylva (Hájek) z let 1720-1724.

Roku 1720 také opravil kostel sv. Petra a Pavla v Unhošti, poničený bleskem.

Původní návrh na stavbu kapliček při cestě z Prahy do Hájku.

Reprodukce převzata z: A. Podlaha, Posvátná místa, díl VII., Vikariát Slanský, Praha 1913, s. 253.

Po smrti schwarzenberského dvorního stavitele v Českém Krumlově G.D. Spatia roku 1723 byl František Fortin přijat na uvolněné místo.

Ivo Kořán ve svém článku Mirovický kostel sv. Klimenta v baroku (Umění XV, 1967, s. 410 - 21) uvádí neúplný výčet  Fortinových děl: "nejpozději od května r. 1724 pracuje na plánech kostela v Mirovicích, pak postupně opravuje kostel sv. Bartoloměje v Ratibořicích R. 1725 navrhuje novostavbu kostela v Ondřejově na Krumlovsku,  dostavěného pak podle návrhu A. E. Martinelliho. V témže roce byl sedmkrát na Orlíce ... V l. 1725 - 26 se dle jeho plánů přistavují dvě kaple ke kostelu v Dol. Vltavici, v červenci r. 1726 posílá dva návrhy na výstavbu věže v Chýnově a současně pracuje v Netolicích. V Čes. Krumlově upravuje mužský klášter v býv. minoritském klášteře r. 1727, v l. 1729 - 30 zvětšuje zámeckou mincovnu, r. 1732 staví honosnou faru v Mirovicích, v červenci r. 1734 projektuje zvýšení a rozšíření presbytáře kostela ve Věžné, r. 1736 upravuje klášter ve Zl. Koruně. Kol. r. 1748 staví kostel v šumavské Hoštici, v l. 1748 - 49 rozšiřuje severní trakt hořejšího krumlovského zámku a v l. 1752 - 54 buduje dle plánů E. A. Martinelliho kostel ve Sv. Majdaléně; nad to pracoval na věžích kostelů ve St. Prachaticích a ve Volarech.

Slovem lze říci (...), že se Fortin podílel na všech stavebních podnicích ohromného schwarzenberského panství od r. 1724 až do doby po polovině 18. stol. Význam jeho tvorby i vlastní umělecký přínos tkví v jakési střídmosti až prostotě, s níž aplikuje barokní článkoví na klidné fasády svých staveb. půdorysy jeho kostelů zachovávají stará schémata jednolodní stavby s polygonálním či dokonce pravoúhlým závěrem. Loď je nezřídka po obou stranách rozšířena polygonálně či pravoúhle uzavřenými kaplemi, jež připomínají v jakési až gotizující reminiscenci příčnou loď. Architektonické články spíše stavbu zdobí, než člení; Fortin je chápe povýtce jako prvek dekorativní, nezasahující do kompozice stavby. Podle těchto rysů jeho dílo, lišící se tak výrazně od dramaticky hybných staveb pražských i východočeských mistrů, snadno na českém jihu poznáváme."

Ze Státního oblastního archivu Třeboň, pobočky Český Krumlov je následující ukázka Fortinovy technické zručnosti (bohužel nevím, o návrh kterého kostela se jedná a byla-li stavba podle těchto plánů realizována).

Asi od roku 1750, nejprve společně s otcem, později samostatně, působil jako krumlovský polír i Františkův syn Josef František, který se však již podepisoval Fortini.

Podle jeho plánů byl roku 1750 přestavěn zámek Kvítkův dvůr, roku 1751 vypracoval plán nové lázeňské budovy v Dobré Vodě, roku 1754 vystavěl novou kostelní věž v Chrobolech a podal návrh přestavby letohrádku Bellarie v Českém Krumlově, který však nebyl realizován. Roku 1756 vyprojektoval plány přístavby jižního křídla zámku Červený dvůr a do roku 1760 zde sjednotil vnější fasády. V roce 1758 se jako knížecí stavitel účastnil stavebních úprav minoritského kláštera v Českém Krumlově.

V pramenech i odborné literatuře se nachází také Jan Fortini, pravděpodobně další syn stavitele Františka Fortina, který v roce 1756 pracoval na kostelních věžích ve St. Prachaticích a Volarech.

Vedle členů této rozvětvené stavitelské rodiny působili v Čechách také Francesco Maria Fortini, syn Antonia di Muggio (1692-97 v Novém Městě pražském), Giovanni Fortini z Muggia (asi 1690 Praha), Antonín Fortin, polír schwarzenberského architekta z Hluboké Giacoma Antonia de Maggi (1670 Český Krumlov, 1678 klášter Zeliv) a Johann Fortin, polír v Horažďovicích (1687).